Ing. Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, je finalistou 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU.

Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, Ph.D.
Předseda
Úřad průmyslového vlastnictví

 

Krédo: Slušně, s rozvahou, kupředu.

Zkušený odborník v oblasti ochrany průmyslových práv, který se upsal Úřadu průmyslového vlastnictví. Zastával v něm funkci vedoucího oddělení, zástupce ředitele odboru a náměstka předsedy. Je členem správní rady Evropské patentové organizace a od roku 2019 jejím předsedou. Je jedním z autorů myšlenky založit Visegrádský patentový institut, po jeho vzniku podruhé zastává funkci předsedy jeho správní rady. Přednáší v ČR i v zahraničí. Je publikačně činný.

Manažerský počin: Srovnatelně se světem je úřad schopen se dobře starat o systém ochrany průmyslového vlastnictví.

Motto: Slušně, s rozvahou, kupředu.

 

1. Co považujete za Váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?

Za asi největší úspěch považuji, že Úřad, který vedu, je stále schopen se dobře starat o systém ochrany průmyslového vlastnictví v domácím i zahraničním měřítku, dokáže kvalitně, a jistě srovnatelně s obdobnými úřady ve vyspělém světě, rozhodovat ve správním řízení ve lhůtách, které jsou se světem přinejmenším srovnatelné. Namáhavé je to především proto, že ačkoli do státního rozpočtu odvádíme o třetinu více než nám rozpočet přiděluje, dopadají na nás stejná restriktivní opatření, jako na každou jinou státní instituci. Počet zaměstnanců musíme trvale redukovat, vysokoškolsky právně a technicky vzdělané zaměstnance nemůžeme adekvátně zaplatit. Zaučování nových přináší práci navíc, to vše při desítky let stabilním nápadu přihlášek, rozšířeném o četné osvětové a vzdělávací aktivity nezbytné pro zvýšení povědomí o významu a výhodách poučeného využívání systému ochrany průmyslových práv pro mezinárodní konkurenceschopnost českého průmyslu.

 

2. 2. Jaké vidíte v současnosti nejdůležitější změny ve stylu řízení (měkké dovednosti).

Řeknu vám tajemství: já moc nejnovějším trendům v řízení, které nás učí v drahých kurzech, nefandím. Sám jsem si dlouholetou praxí ověřil, že bez nadání a přirozené chuti práci organizovat, komunikovat s lidmi, vyjednávat, ovlivňovat je, nadchnout, pochválit, odměnit, a motivovat je pak hned zase k dalším společným cílům, ani nejlepší manažerská metoda nemůže být úspěšná. Za zásadní považuji, aby manager disponoval fundamentem odborných znalostí z předmětného oboru. Jen tak může být podřízenými plně respektován, musí jim umět poradit, ukázat optimální cestu vpřed. Naopak nikdy nesmí na svá bedra přebírat řešení těch problémů, které má za úkol řešit každý jeden z nich.

 

3. Jak řešíte potřebu převzdělávání (reskillingu) managementu a pracovníků vzhledem k nástupu digitalizace.

S digitalizací jsme díky úzkému propojení patentových úřadů v Evropě začali dříve než některá další odvětví naší státní správy. S ohledem na velmi omezené disponibilní prostředky jsme byli vždy nuceni hledat optimální, ale přitom hospodárná řešení. Začátky snadné nebyly. Asi jako každá jiná instituce jsme museli překonávat zaběhnuté postupy a přesvědčovat, že výpočetní technika tu není, aby zdržovala v práci, ale naopak, aby umožnila zavádět takové postupy a služby, které by jinak byly nemyslitelné. Při zavádění novinek pořádáme vždy školení personálu a znovu a znovu musíme překonávat obavu z nového a překonávat zaběhnuté stereotypy. Podle statistik i ohlasu veřejnosti se nám zavádět prvky eGovernmentu daří, i když možnosti zlepšování tu jsou stále.

 

4. Hlavní rizika naší planety se vztahují k ochraně životního prostředí a udržitelné budoucnosti. Jak je vnímáte a jak na ně reaguje Vaše společnost/instituce?

V úřadu jsme zavedli systém managementu ochrany životního prostředí podle příslušné normy ISO, sledujeme ekologičnost provozu plynové kotelny, nebezpečné odpady likvidujeme podle předpisů, vedeme evidenci odpadů, třídíme. Asi to nejsou opatření, která by spasila svět ale, jak se říká, každý by měl začít u sebe. Co mne zajímá, jsou nová technická řešení, „zelené vynálezy“. Nápady, které mají opravdový dopad na zlepšování životního prostředí. Třeba v dopravě jde nejen o využití elektřiny a dalších alternativních pohonných hmot, ale třeba o snižování váhy dopravních prostředků, zvyšování energetické účinnosti vhodným tvarem vozidel, snižování odporu, nebo využití energie získané při brždění.

 

5. Váš nejpádnější důvod, proč jste přijal nominaci do soutěže MANAŽER ROKU?

Přijmout nominaci jsem původně nechtěl. Měl jsem dojem, že úředníci do takové soutěže nepatří. Bezesporu jde o prestižní soutěž se značným mediálním pokrytím, tak mne napadlo, že bych účastí mohl zase o krůček posunout to, o co již dlouho usiluji, a to zvýšit povědomí o nabídce a možnostech systému ochrany průmyslového vlastnictví. Upozornit, že podpora patentového systému je nedílnou součástí Inovační strategie České republiky 2030, že jako ostatní její pilíře může přispět k úspěchu naší země a tím nás všech.