Při společné schůzi Prognostického klubu České manažerské asociace a České asociace Římského klubu její účastníci společně pogratulovali prof. Zdeňkovi Součkovi, čerstvému nositeli Medaile za zásluhy o stát v oblasti školství a kultury.

Prognostický klub České manažerské asociace (ČMA) při svém listopadovém setkání doporučil řadu osobností do 26. ročníku prestižní soutěže MANAŽER ROKU. Mezi nominovanými se objevila jména jako prof. Vladimír Mařík; vědec a zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), prof. ekonomie Eva Kislingerová, donedávna náměstkyně primátorky hl.m. Prahy, doc. Lenka Švecová, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií či ředitel brněnského gymnázia Vídeňská David Andrle a další úspěšní manažeři. „Nominovali jsme téměř desítku manažerských osobností. Chceme je zviditelnit a díky soutěži přiblížit veřejnosti jejich příběhy a skutečnost, že mezi námi jsou zapálení odborníci světové úrovně, kteří jsou pro nás inspirací,“ uvedl předseda Prognostického klubu doc. Bohumír Štědroň. Mezi nominovanými do soutěže se objevili i režisér Ivan Poledňák, který před dvěma lety založil nyní prosperující výchovně vzdělávací firmu, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš nebo CEO TOP EXPO Miloslava Veselá.

Schůze Prognostického klubu byla výjimečná tím, že se na ní sešli i zástupci České asociace Římského klubu. Tématem jednání bylo proto zaměření jeho aktivit. Vzhledem k tomu, že na jednu z prioritních oblastí jako je udržitelný rozvoj se soustřeďuje stále více subjektů včetně nadnárodních firem, členové Římského klubu zmínili kosmické záležitosti. Mezi ně patří projekt turistické základny na měsíci.

Vesmírné hypotézy

Na tuto úvahu volně navázal Ing. Antonín Dvořák z Kovoprojekta Brno a.s. s prezentací „Vesmír podle matematického modelu ΛCDM s řídícím systémem“. V koncentrované formě nastolil současné nosné otázky existence vesmíru a poukázat na aktuální teorie a hypotézy. Své vystoupení autor zpracovává do podoby jedné z kapitol knihy, kterou Prognostický klub ČMA a další odborníci připravují k vydání v příštím roce.

Řada hypotéz čeká stále na své ověření. Patří mezi ně hypotézy jako například Prostoročas není spojitý, je zrnitý. Protovědomí je schopno velký třesk přežít a postupně se vyvíjet. ( Pozn. Protovědomí jsou dle hypotézy Penrose Hameroffa kvantové vibrace mikrotubulů, které souvisí s informací obsaženou v samotném časoprostoru). Zrychlenou expanzi vesmíru můžeme považovat za souhrnný projev evoluce – života vesmíru jako celku. Množství energie, která působí zrychlenou expanzi vesmíru, je v jednotce objemu konstantní, přestože se vesmír rozpíná. Hustota hmoty a temné – skryté hmoty klesá.

Jak uvádí Antonín Dvořák, probíhá analýza dat reliktního mikrovlnného záření, které postupně získávaly družice COBE, WMAP a především Planck. V rozložení anizotropního reliktního záření by mohly být nalezeny efekty počátečního kvantového odrazu. Tato analýza nebyla zatím ukončena.

Okolo roku 2035 by měly být uvedeny do provozu 3 družice projektu LISA, které by měly zaznamenat mimo jiné také reliktní gravitační vlny o kterých se předpokládá, že vznikly těsně po velkém třesku a mohla by se tak prokázat kvantová povaha prostoru a času. Pro účely ověření smyčkové kvantové gravitace bude potřeba využít její předpovědi, „ve spojitém prázdném prostoru se elektromagnetické vlny všech délek šíří stejně rychle, totiž rychlostí světla, zatímco v nejjednodušším modelu zrnitého prostoru se kratší vlnové délky šíří o něco pomaleji.“

A dále Antonín Dvořák uvádí, že k rozhodnutí o tom, zda je prostor spojitý anebo zrnitý může napovědět vyhodnocení údajů z očekávaných dalších detekcí gravitačních vln ze srážek neutronových hvězd pomocí zařízení LIGO a VIRGO. První taková srážka byla pozorována dne 17. 8. 2017 pod číslem GW 170817. Nejprve byly detekovány gravitační vlny a po uplynutí 1,7 sekundy byl pozorován záblesk záření gama pod číslem GRB 170817A. Důležitým nástrojem poznání bude pak vesmírný dalekohled Jamese Webba, který má v budoucnu nahradit dosluhující Hubbleův teleskop a dosáhnout rozlišení o řád vyšší než Hubble. NASA oznámila vypuštění dalekohledu Jamese Webba 30. března 2021. Důležité budou poznatky z připravovaných experimentů, které se někdy nazývají exotickou fyzikou a zaměřují se na makroskopické projevy kvantové povahy vakua.

Jako příklad z České republiky uvádí Antonín Dvořák Dolní Břežany a výzkum ultrarelativistických režimů interakcí laserů s hmotou při energetických hustotách překračujících 1023 Wcm-2, v laserovém centru ELI Beamlines v rámci  projektu – Exotická fyzika. Při těchto energetických hustotách může zrychlení elektronu dosahovat 1027 g, což je srovnatelné s gravitačním zrychlením u horizontu černé díry. Vysoké zrychlení může být využito ke studiu Unruhova záření. Při dostatečně vysokých intenzitách může dokonce dojít i k průrazu vakua při němž dochází k samovolné tvorbě elektron-pozitronových párů („vakuový var“). Může být ověřena platnost kvantové teorie pole v urychlovaných soustavách, navíc by mohly být v laboratoři ověřeny teoretické poznatky o vypařování černých děr.

Gratulace prof. Zd. Součkovi

Na závěr setkání Prognostického klubu ČMA přítomní pogratulovali prof. Zdeňkovi Součkovi – čerstvému nositeli Medaile za zásluhy o stát v oblasti školství a kultury. Patří k nejvýznamnějším osobnostem působícím v oblasti strategického managementu. Pracoval na různých manažerských, vědeckovýzkumných a pedagogických pozicích. Jako autor a spoluautor vydal více než 20 knih, desítky monografií, stovky článků. Navštívil 76 zemí s cílem seznámit se s problematikou řízení podniku. V několika institucích přednáší problematiku strategického řízení na školách MBA, je spoluzakladatelem Moravské vysoké školy Olomouc, majitelem a ředitelem firmy Management Focus, prezidentem Klubu Stratég, členem několika správních a dozorčích rad.

Zdeněk Souček aktivně spolupracuje s ČMA, je zakládajícím členem jejího Prognostického klubu.