Každý osmý manažer tvrdí, že by uplácel, kdyby šlo o výsledky firmy. To je nejen možný odraz skutečnosti, ale hlavně tento fakt vyplývá z průzkumu, který provedla společnost Ernst & Young u 1758 respondentů ve 43 zemích. Z České republiky se průzkumu zúčastnilo 50 respondentů. Etika v podnikání je také pravidelným tématem manažerských seminářů a snad i jejich přispěním se stala živým aktuálním problémem, který hýbe nejen manažerskou a podnikatelskou obcí, ale celou společností.

Syndrom korupce – politika komanduje státní správu
Co je podstatou etiky, potažmo neetiky, korupčního chování a úplatkářství? Na semináři s názvem Manažerská etika a společenská odpovědnost organizací, připraveném před nedávnem Českou manažerskou asociací ve spolupráci se Společností pro etiku v ekonomice, to zaznělo více než srozumitelně. Podrobný rozbor čtyř syndromů korupce představil Luděk Rychetníkz britské Ceas University of Reading a pražské Fakulty sociálních věd UK. Na mnoha grafech a výzkumech vysvětlil, že zdrojem korupce a úplatkářství, tedy zneužití veřejné moci pro soukromý – dílčí prospěch, je lidská chamtivost a nepoctivost. A rozvíjí se podle toho, jak velké zábrany mu společnost a stát postaví. Korupce je už totiž obecný jev, který se dá mezinárodně hodnotit a srovnávat. Nejméně se korupci daří na Novém Zélandu, v Dánsku a severských zemích s vyspělou demokracií. „My jsme někde ve středu, hned pod Maďarskem, a nejhůře jsou na tom s korupcí postkomunistické země. Bohužel nemáme nezávislou státní správu – naše je politická. Lepší by byla profesionalizace státní správy, politika státní správu stále komanduje,“ podotkl Luděk Rychetník.

V žebříčku klesáme
Semináře, jednotlivých prezentací i podnětné diskuse se zúčastnila nejen manažerská esa na úrovni globálního byznysu, ale také praktici, duchovní vůdci a tvůrci etiky a etických zásad.

Tomáš Kafka ze společnosti Ernst & Young, kdevede oddělení pro vyšetřování podvodů a korupce, hovořil na téma Etika versus korupce. Představil výsledky v úvodu zmíněného výzkumu této společnosti mezi 43 zeměmi světa. Data shrnul do několika vět: „V době po hospodářské krizi pozorujeme zesilování podvodů a korupce – resp. tlaku na dosahování finančních výsledků. V Evropě je Česká republika na 3. příčce v korupci, celkově na 28. místě. V 80 % u nás platí, že korupce je rozšířeným jevem, stejné jako v Brazílii a Indonésii. A v žebříčku klesáme. Našim respondentům jsme položili otázku: Jste pro zavedení finančních odměn pro oznamovatele korupce? A výsledek je následující: 36 % je pro, 30 % spíše pro. Jen 8 % respondentů si myslí, že stát má zájem bojovat proti korupci,“ upřesnil aktuální situaci Tomáš Kafka.

Korupce vytváří šedou zónu
Martin Vlášek z Shell Czech Republic,která je mezi zaměstnanci a partnery firmy pověstná mimo jiné svým etickým kodexem, zdůraznil, že „boj proti korupci má v byznysu smysl, protože korupce vytváří šedou zónu, ve které se špatně podniká. Jste-li vnímáni jako slušná firma, která má v korupci jasno, tak k vám přistupuje okolí s respektem.“ Připustil, že korupce byla, je a bude. Ale jsou lokality ve světě, jsou lidé, odvětví, formy chování, které jsou ke korupci náchylnější. Jsou méně a více rizikové země na korupci – Shell funguje v obou sférách. Obecně a historicky byl vytvořen korupční systém – dárky, odměny, cesty, bonusy. Filozofie boje Shell proti korupci vyústila v několik zásadních předpisů, které jsou důležité při obchodování v korporátních organizacích. Shell neakceptuje úplatky. To je součástí jeho firemní kultury. Shell má antikorupční program, manuál s názvem Shell Code of Conduct.

Život jako bílý ubrus
Zajímavé myšlenky na semináři prezentoval známý katolický kněz, Zbigniew Czendlik z Lanškrouna,který na velmi osobní bázi hovořil o morálce a etice. „Lidé, kteří couvají před zlem a hříchem, mohou upadnout. Já jim říkám, otoč se o 180 stupňů, půjdeš rychleji, svět uvidíš v lepších barvách a hlavně vidíš, kam jdeš… Při bilancování nezáleží na tom, co jsi udělal špatného, ale co jsi udělal dobrého. Když chce pánbůh někoho potrestat, ubere mu rozum a přidá peníze. Mám-li však sociální cítění, jsem-li bohatý duchem, tak mi peníze neublíží. Lidé zapomenou, co jste řekli, zapomenou, co jste pro ně udělali, ale nezapomenou, jak se vedle vás cítili… Život je jako bílý ubrus na stole, který má na sobě jednu jedinou skvrnu, např. od kávy. Každý, kdo sedá za stůl, nevidí ten krásný bílý ubrus, ale jen tu skvrnu. Jsem duchovní, ale přitom pragmatický člověk, charita je pro mě způsob, jak se snažím komunikovat se společností. Chci vám proto předat poselství, které napsal básník Jan Tvardovský: Spěchejme milovat lidi, protože rychle odcházejí…“

Petr Choulík, generální ředitel Linde Gas a hostitel semináře si v jeho závěru vzal slovo a představil svou firmu. „Linde Gas je globální společnost, působíme ve stovce zemí. A chce se po nás, aby i česká Linde byla v souladu s principy a pravidly vedení firmy. I my máme manuál Code of Ethic, jak se chovat k partnerům, ctíme pravidla a pro zaměstnance pořádáme školení atd. Přesto si myslím, že se musíme smířit s realitou – korupce byla, je a bude. Neměli bychom si médii nechat vnutit názor, že je to generální jev. Existují lidé a firmy, kteří se chovají eticky a slušně na všech úrovních života – v práci i v soukromí.“

Na závěr účastníci semináře formulovali odpovědi na otázku, jak můžeme zlepšit morálku: Především návratem ke staletým hodnotám – první je fungující rodina, kde funguje vztah mezi rodiči, vztah mezi rodiči a dětmi a vztahová posloupnost mezi generacemi. Buďme k sobě slušní, netolerujme neetické jednání a buďme vzory pro ostatní.

Lýdie Procházková, tisková mluvčí MR 2012