Petr Kolouch, ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, ve svém osobním vyznání uvádí, že dnešní doba je plná hesel, a ne vždy je jim správně rozumět. Je mnoho případů, kdy spolupracujeme jak s hasiči, tak s policií, a přesto jsou naše role rozdílné. Každý ze složky IZS do záchrany života vkládá svou odbornost, sílu a cit. Nám, jako hlavní složce záchrany života, nepřináleží soudit, omezovat či kárat, ale pomáhat. Petr Kolouch je dalším účastníkem 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU 2019. Představujeme vám jeho názory na níže uvedené otázky, ale i vysvětlení, proč vstoupil do soutěže.

MUDr. Petr Kolouch, MBA
Ředitel
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy

 

Krédo: S pokorou a rozvahou.

V roce 2015 byl jmenován radou hl. m. Prahy ředitelem Pražské záchranné služby. Před tím působil jako náměstek Fakultní nemocnice Motol. Absolvent Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze pracoval jako řadový záchranář, lékař a vedoucí lékař dispečinku či lékař anesteziolog. Pozici anesteziologa zastával také v Motole. Působí i jako konzultant, např. u ERV Evropská pojišťovna. Je držitelem řady certifikátů a kurzů v lékařství.

Manažerský počin: Nesoudit, omezovat či kárat, ale pomáhat.

 

1. Co považujete za Váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?

Zdravotnickou záchrannou službu hl. m. Prahy se mému týmu podařilo personálně stabilizovat a zvýšit počet posádek v terénu. Ve spolupráci s naším zřizovatelem – Magistrátem hl. m. Prahy – jsme zajistili dostatečné prostředky pro modernizaci vybavení, zázemí, vozového parku i pro konkurenceschopné platové podmínky. Za náš aktuálně nejdůležitější společný úspěch považuji, že všechny naše posádky v terénu byly díky dostatku ochranných pomůcek a vhodně zvoleným metodickým postupům během pandemie covid-19 v bezpečí a zároveň jsme dokázali poskytovat péči našim pacientům v nezměněném rozsahu, naopak jsme naše aktivity ještě rozšířili, aby metropole epidemii zvládla. Společnými silami se nám to podařilo a jsem na mé kolegyně a kolegy nesmírně hrdý.

 

2. Jaké vidíte v současnosti nejdůležitější změny ve stylu řízení (měkké dovednosti).

Neřeknu nic nového, když zmíním důležitost komunikace, empatie a „obyčejných“ mezilidských vztahů. Považuji je skutečně za zásadní. Rozhodnutí, která jako management přijímáme, je třeba správně předávat dál. Nelze odpovídat jen na otázky typu „co, kdy, kde, jak“, ale říkat také „proč“. A stejně důležité je i naslouchat ostatním, neuzavírat cestu nápadům a podnětům směrem k vedení. V tomto ohledu jsme odvedli na záchrance v posledních letech velký kus práce. A je dobré pamatovat, že každý z nás má po svlečení uniformy svůj osobní život se všemi radostmi a starostmi. Naším úkolem tak mimo jiné je postarat se o to, aby měli všichni zaměstnanci dostatek času si odpočinout a načerpat síly.

 

3. Jak řešíte potřebu převzdělávání (reskillingu) managementu a pracovníků vzhledem k nástupu digitalizace?

 Moderní technologie jsou běžnou součástí naší práce, v terénu i v zázemí. Na cestě k digitalizaci jsme v posledních třech letech udělali velký krok dopředu zavedením Elektronické zdravotnické dokumentace, která snižuje administrativní zátěž a zvyšuje kvalitu vedených dat o poskytnuté péči. V elektronizaci jsme postoupili i v dalších oblastech, například digitální knihou jízd nebo elektronickou stravenkovou kartou. Moji kolegové jsou v používání moderních technologií zdatní napříč organizací, v případě potřeby pro ně pracovníci oddělení informačních technologií připravují interní vzdělávací kurzy, případně je realizujeme externě.

 

4. Hlavní rizika naší planety se vztahují k ochraně životního prostředí a udržitelné budoucnosti. Jak je vnímáte a jak na ně reaguje vaše instituce?

Naším prvořadým posláním je záchrana lidských životů a zdraví a tomu jsou podřízeny i ekonomické či enviromentální aspekty. To ale neznamená, že bychom na tyto oblasti rezignovali. Nákladová efektivita pro nás hraje důležitou roli a tam, kde je to možné, se snažíme pozitivně měnit i náš vliv na životní prostředí, například v oblasti používání zdravotních pomůcek, omezováním spotřeby papíru, tříděním odpadu a podobně.

 

5. Váš nejpádnější důvod, proč jste přijal nominaci do soutěže MANAŽER ROKU?

Nominace mě velmi potěšila, obzvlášť když člověk zváží, do jaké společnosti úspěšných a inspirativních osobností napříč obory se dostává. Budu velmi rád, když poslední roky působení mého týmu na pražské záchrance posoudí i odborná porota, jejíž poznatky pro nás budou i důležitou zpětnou vazbou.