Ivo Bělonohý – tajemník Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR se přihlásil do 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU 2019. Představujeme vám jeho názory na níže uvedené otázky, ale i vysvětlení, proč vstoupil do soutěže.

Ing. Ivo Bělonohý
Jednatel
Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, z.s.

 

Krédo: Tam kde ostatní vidí překážky, já přijímám výzvu

Municipální život má v krvi, byť se původně jako absolvent ČVÚT Praha zaměřoval na projektování a inženýring v pozemním stavitelství. Funkci tajemníka městského úřadu zastával v letech 1999 až 2007 v Lomnici nad Popelkou. V září 2007 nastoupil na pozici jednatele sdružení tajemníků. Věnuje se řadě aktivit souvisejících s jeho profesí, přednáší, je členem v podvýboru Rady kvality či výboru Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Manažerský počin: Nárůst počtu členů sdružení na 70 % všech vedoucích úřadů měst a obcí.

 

1. Co považujete za Váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR je neziskovou profesní asociací vedoucích úřadů, která je postavena na dobrovolném členství komunálních manažerů a současně na malém, štíhlém a efektivním aparátu, poskytujícím svým členům a jejich městům a obcím maximální možný servis pro rozvoj a kvalitní správu municipalit i jimi vykonávanou přenesenou působnost státní správy. Všechny tyto základní parametry se daří naplňovat ve stále větším rozsahu, kontinuálně narůstá počet členů sdružení o průměrně více než 5 % ročně za posledních 5 let na aktuálně cca 70 % všech vedoucích úřadů měst a obcí v ČR, zvyšujeme počet aktivit, akcí a projektů bez nárůstu počtu zaměstnanců a při zachování ekonomické udržitelnosti s vícezdrojovým financováním, bez závislosti na dotacích nebo jiných převládajících zdrojích.

Osobně považuji za nejdůležitější manažerský úspěch vzrůstající zájem tajemníků – vedoucích městských a obecních úřadů o členství ve STMOÚ ČR s trvale rostoucím trendem, rozšiřování spolupráce s partnerskými institucemi a subjekty i zahraničními asociacemi obdobného zaměření, což je důkazem toho, že děláme správné věci.

 

2. Jaké vidíte v současnosti nejdůležitější změny ve stylu řízení?

Za velký problém současné rychlé doby považuji postupnou ztrátu profesních odborností obecně v celé společnosti a schopností komunikovat mezi sebou – naslouchat si a rozumět si při tom. I rozhodování je čím dál více založeno na emocích a „instinktech“. Vnímám proto jako velmi nutné rozvíjet odborné znalosti a řemeslo (nejen technické, ale i například ekonomické či administrativní) a současně jako nezbytné umění rozvíjet, posilovat a správně využívat znalostní bázi, instinkty, flexibilitu a samostatné kreativní myšlení. Absolutně nejdůležitější je pak získávání a uplatňování dovedností komunikace – s klienty i spolupracovníky. Současná komunikační občanská zákopová válka ve společnosti může vést k poškozování kvality již vybudovaného a případně až k destrukci dalšího rozvoje. Ke zlepšení vzájemné komunikace může paradoxně přispět i aktuální neblahá situace, spojená s omezeními, nařízenými v souvislosti s bojem proti koronaviru.

 

3. Jak řešíte potřebu převzdělávání (reskillingu) managementu a pracovníků vzhledem k nástupu digitalizace?

Digitalizace, resp. elektronizace zažívá velký boom, aktuálně ještě urychlený některými nařízeními, omezující pohyb a osobní styk vlivem pandemie koronaviru. Nejsem příznivcem provádění změn jen proto, že je to módní nebo byl vytvořen nový produkt, služba. Vždy proto analyzuji, zda je nové řešení elektronickou formou skutečně přínosem pro větší efektivitu, transparentnost, ale i dosahované výsledky z hlediska kvalitativního. Řešení navíc musí být uživatelsky jednoduché, intuitivní a technicky bezproblémové, pro všechny naše členy a partnery, kteří mohou být uživateli již nejrůznějších nástrojů či platforem a s těmito musí být kompatibilní.

Nové nástroje proto nasazujeme na řešení konkrétního úkolu či projektu a v takovém případě přeškolíme všechny relevantní osoby na toto řešení, s výhledem na další rozšíření v případě, že se dané řešení osvědčí. Přeškolení probíhá většinou on-line za pomoci dodavatele tohoto nástroje, případně nezávislého odborného konzultanta, u jednodušších řešení využíváme některého z členů našeho sdružení, který má již s daným řešením zkušenosti například u svého zaměstnavatele (města, obce).

 

4. Hlavní rizika naší planety se vztahují k ochraně životního prostředí a udržitelné budoucnosti. Jak je vnímáte a jak na ně reaguje vaše sdružení?

Jsem přesvědčen, že rizika negativních klimatických i dalších změn v globálním rozsahu jsou nebezpečím pro nás všechny, vždyť jde o život. Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR se jako organizace snaží chovat udržitelně – úsporami kancelářského materiálu, energií, nákladů a emisí spojených s cestováním formou přenesení velké části jednání do virtuálního prostoru. Hlavním naším cílem v oblasti udržitelného rozvoje je ale motivovat a vést města a obce v celé ČR k udržitelnému rozvoji – pořádáním seminářů, například v oblasti hospodaření s energiemi, zajišťováním a distribucí velkého množství předpisů, norem a metodických materiálů, upozorňováním na možnosti financování jednotlivých opatření a sdílením zkušeností a příkladů dobré praxe z Česka i ze zahraničí, ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Sdružení zastupuji i v několika pracovních výborech a skupinách Rady vlády pro udržitelný rozvoj, kam přenáším potřeby municipalit a získané informace naopak distribuuji na obce.

 

5. Váš nejpádnější důvod, proč jste přijal nominaci do soutěže MANAŽER ROKU?

Mým cílem je prokázat, že i v malé organizaci, která je postavena na dobrovolném členství komunálních manažerů a současně na malém, štíhlém a efektivním aparátu, poskytujícím svým členům a jejich městům a obcím maximální možný servis a platformu pro společné aktivity, lze uplatnit manažerské a kreativní řízení. Když se podaří tyto nástroje dobře zavést, je organizace velmi úspěšná ve své oblasti v českém i mezinárodním měřítku a může být vzorem pro další malé i velké subjekty.