Svou kariéru ve vrcholovém managementu zahájila v roce 2004, kdy založila a téměř 6 let vedla českou pobočku britské skupiny Hayley Group, dodavatele spojovacího materiálu a součástek do průmyslových podniků. Od roku 2011 řídila pobočku Elis v ČR. Tuto firmu převzala jako neproduktivní a ztrátovou na pokraji bankrotu a do dvou let ztrojnásobila obrat a provozní zisk se ze záporných čísel vyšplhal na 15 %. Od roku července 2017 řídí veškeré aktivity Elis v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Od prosince 2019 působí také na pozici prezidentky Asociace prádelen a čistíren České republiky.

Životní krédo: Práce s lidmi je nejtěžší a nejkrásnější poslání. Být dobrý manažer, stejně tak jako učitel, vyžaduje mít lidi z principu rád a zase a znovu i po drobných zklamáních do nich vkládat důvěru a energii. Nečekat vděk, ale radovat se z jejich úspěchů jako z vlastních.

Osobní vyznání:

1. Proč myslíte, že byste se měl/a stát Manažerem roku 2020 a co by pro vás tento titul znamenal?

Bylo by to ocenění nejen pro mne, ale i pro všechny moje spolupracovníky nejen ve firmě, ale i mimo ni. Potvrzení, že pracovní styl a firemní kulturu, kterou jsme společně zavedli, vnímáme pozitivně nejen my sami, ale i naše okolí. Drtivou část svého pracovního času věnuji podpoře osobního růstu kolegů ve svém týmu, jejich kompetencím a autonomii. A oni pak tyto principy vedení přenášejí dál do organizace. A jejich výsledky, potažmo výsledky firmy, jsou snad důkazem, že jsme nastolili správný směr. Bylo by to tedy i jejich ocenění.

2. Jak se vaše firma přizpůsobila pandemii covidu-19? Co konkrétního jste změnili a vylepšili?

Troufnu si tvrdit, že nás toto období posílilo a semklo. Pomohlo nám rychle si připomenout, co jsou priority a co jsou podružné věci, které můžeme osekat. V nejkritičtější době nám to pomohlo zkrátit a zefektivnit informační toky a zpřesnit krátkodobé a střednědobé plánování. Zrychlili jsme rozhodovací procesy, rozdali v mnoha případech nové kompetence a tím motivovali lidi na vícero úrovních.

Rychle jsme upravili způsoby práce – nejen administrativy a obchodu, ale i výroby tak, aby odpovídaly hygienickým potřebám, ale také požadavkům zákazníků. Těmito kroky jsme nastartovali nebývalý ekonomický růst, který již druhým rokem držíme, a je pro naši firmu velmi pozitivní. Vnímáme také větší sounáležitost klíčových zaměstnanců s firmou a jejich motivaci.

3. Kde vidíte Česko v příštích několika letech?

Velmi těžko říct, protože pokud se nenaučí státní správa brát podnikatele a průmysl jako svoje partnery a nepřestane s nimi zacházet jako potenciálními podezřelými (z podvodu, z krácení daní atd.), pak se bojím ještě většího rozevření nůžek mezi vnímáním světa ve státní a soukromé sféře, potažmo demotivace soukromé sféry na všech úrovních a velikosti podniků. V konečném důsledku by to znamenalo snížení investic, odliv kapitálu do zahraničí, ale i nechuť živnostníků pokračovat v drobném podnikání.

Bylo by smutné, kdybychom měli zůstat jako země, která je průmyslovou montovnou bez automatizace a inovací, a navíc ještě bez kvalifikované pracovní síly, kterou nutně potřebujeme čerpat i ze zahraničí.

Pevně věřím, že navzdory krátkozrakým předvolebním slibům, které v poslední době okolo sebe vídáme, je mezi námi pořád dost silná a motivovaná skupina lidí, kteří myslí i na delší časový úsek než jen jedno volební období. Pak se bude Česko stále skloňovat mezi ekonomicky stabilními a rostoucími zeměmi.