Novinky a Tiskové zprávy

Vyznání účastníka 27. ročníku MR Víta Dočkala

PhDr. Mgr. Vít Dočkal Ph.D., vedoucí projektové kanceláře a strategických projektů v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT, je finalistou 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU. Od roku 2009 úspěšně vedl projekt ICRC – Mezinárodního centra klinického výzkumu ve FN u sv. Anny v Brně. Své působení zde tento absolvent MU v Brně završil funkcí COO. V roce 2013 přešel do institutu CIIRC, kde využil svůj interdisciplinární přístup. V letech 2013-2017 byl vedoucí projektový manažer pro výstavbu CIIRC. V letech 2015-2019 implementoval vlastní strategii start-up rozvojových projektů CIIRC. Od roku 2020 odstartoval strategii zařadit CIIRC mezi evropskou elitu v oblasti umělé inteligence.

Představujeme vám názory Víta Dočkala na níže uvedené otázky i vysvětlení, proč vstoupil do soutěže.

 

  1. Co považujete za Váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?

Naplnění vize a mise Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), kterou jsme si prof. V. Maříkem vytyčili před sedmi lety jako metu. Dnes již není pochyb, že „CIIRC je výzkumně-vzdělávacím ústavem moderního typu integrující nejlepší výzkumné týmy, mladé talenty a unikátní know-how, posouvající hranice technického vědění, motivující k výkonům světové úrovně a vychovávající budoucí generaci osobností mezinárodního formátu.“ CIIRC svou sílu ukázal např. během krize COVID19, kdy týmy CIIRC dokázaly v rekordně krátké době vyvinout a předat do praxe unikátní řešení, jako např. ochrannou polomasku RP95, která byla jako první na světě navržena pro 3D tisk či robot „Pipeťák“ pro testování biologických vzorků na onemocnění COVID19. V případě polomasky RP95 se jednalo opravdu o celosvětově ojedinělý počin, kdy inovační cyklus proběhl během sedmi dní, od nápadu, modelování, přes prototyp, testování, certifikaci až k založení univerzitní spin-off společnosti a nastartování výroby. Jsem hrdý na to, že jsem mohl být osobně součástí tohoto humanitárního vývojového projektu v roli jak koordinátora, tak i vynálezce i zakladatele start-upové firmy. Vše jsem si vyzkoušel v krátkém časovém sledu na své kůži.

 

  1. Jaké vidíte v současnosti nejdůležitější změny ve stylu řízení (měkké dovednosti).

Pandemie COVID19 ukázala, že lze efektivně týmy řídit na dálku, pomocí vzdálených přístupů a telekonferencí. Ukázalo se, že tento způsob řízení je velice efektivní a významně snižuje nároky na kancelářský prostor, resp. zasedací místnosti. Pracovníci jsou navíc neméně motivovaní a výkonní. Myslím, že došlo k odbourání určitých stereotypů české společnosti vůči tzv. home-office. Na druhou stranu, v případě standardního zavedení práce na dálku (nejen v době krize), je potřeba důsledně nastavit osobní cíle, KPIs a poskytovat mnohem důkladněji zpětnou vazbu spolupracovníkům. Toho lze efektivně dosáhnout v případě decentralizované organizačně-řídící struktuře. Pro ty vedoucí pracovníky, kteří holdují mikro-managementu bude tzv. home-office spíše komplikací.

 

  1. Jak řešíte potřebu převzdělávání (reskillingu) managementu a pracovníků vzhledem k nástupu digitalizace.

Nástup digitálních a chytrých technologií ukazuje nesmírný inovační potenciál České republiky. Bohužel, není efektivně transformován do výnosů. Komercionalizace výsledků duševní činnosti se stále mnohdy bere v akademickém prostředí jako něco nekalého. Akademická sféra se tak dobrovolně připravuje o výnosy v řádech stovek milionů až miliard korun a společnost ochuzuje o astronomické přínosy. V době ekonomické recese či krize a v době rozpočtových škrtů (a tato doba se zcela nevyhnutelně blíží), bude takový přístup nadále neudržitelný. Znalost a dovednost jak co nejefektivněji transferovat duševní vlastnictví z akademického prostředí do praxe, jak co nejvíce motivovat vědecké a vývojové týmy k inovacím a k zakládání start-upů a jako co nejúčinněji bránit mladé talenty a nově vyvinuté technologie před drancováním ze strany globálních firem, to bude zcela jistě nezbytná kompetence pro vedoucí pracovníky univerzit a vědeckých ústavů.

 

  1. Hlavní rizika naší planety se vztahují k ochraně životního prostředí a udržitelné budoucnosti. Jak je vnímáte a jak na ně reaguje Váš institut?

Jeden z největších omylů silných ekonomik (ať už to bylo motivováno finančně či ekologií) byla realokace strategických výrobních zdrojů do Asie, zejm. Číny. Životnímu prostředí na planetě tomu nepřidalo nic, naopak, a v době selhání trhu (jako např. COVID19) se to vrátilo se všemi negativními důsledky. Zpětný dovoz do Evropy či USA byl v takových situacích zatížen jak cenovými přirážkami, tak propagandou. Strategická výroba musí zůstat doma. Síla evropské ekonomiky a zázemí prestižních VaV center může pomoci k tomu, aby obnovená výroba v Evropě byla šetrná k životnímu prostředí a byla komfortní pro pracovníky. Iniciativa Průmysl 4.0 k tomu významně napomáhá.

 

  1. Váš nejpádnější důvod, proč jste přijal nominaci do soutěže MANAŽER ROKU?

Budu moc rád, pokud bych díky účasti v soutěži Manažer roku mohl poukázat na skvělou znalostní základnu české akademické sféry. Byl bych rád, pokud bych mohl sdílet úspěchy CIIRC a případně i motivoval manažery dalších akademických pracovišť k progresivnímu projektovému řízení, řízení inovací a spolupráci založené na důvěře. Chci taktéž ukázat, že i v akademické veřejnoprávní sféře má moderní management své místo a viditelné přínosy.