Prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc., místopředsedkyně dozorčí rady Prague City Tourism a. s. je finalistkou 27. ročníku soutěže MANAŽER ROKU.

Prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.
Místopředsedkyně dozorčí rady
Prague City Tourism a. s.

 

Krédo: Dívej se stále dopředu!

V letech 2014 až 2018 byla zastupitelkou a náměstkyní primátorky hl. m. Prahy pro finance a rozpočet. V průběhu svého života prošla řadou řídících funkcí. Byla členkou statutárních orgánů několika společností – Evrobanka, TENEZ Chotěboř, BSH Holice. Působila také v dozorčích radách Agrostroj Pelhřimov a řady dalších firem.  Od roku 2015 je místopředsedkyní dozorčí rady Obecního domu. Je členkou vědeckých rad několika škol, VŠE, VŠB-TU Ostrava aj.

Manažerský počin: Prosazení použití finančních zdrojů na jednorázové snížení dluhové služby o 8,5 miliardy Kč vůči Evropské investiční bance.

 

1. Co považujete za Váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?

V pozici 1. náměstkyně primátorky hlavního města Prahy pro finance a rozpočet jsem za 4 roky působení v době, kdy nebyly připraveny investiční projekty, prosadila použití finančních zdrojů na jednorázové snížení dluhové služby o 8,5 miliardy Kč vůči Evropské investiční bance, a to zdůrazňuji, bez jakýchkoliv sankcí. To se projevilo ve vysokém ratingu, který je důležitým indikátorem pro investory, je projevem vysoké důvěry investorů a odráží se i v nákladech kapitálu.

 

2. Jaké vidíte v současnosti nejdůležitější změny ve stylu řízení (měkké dovednosti).

Styl řízení se dělí zpravidla na autokratické a demokraticky. V tomto ohledu je podstatné zmínit, že důležitý je vliv osobnosti manažera na uplatňovány styl řízení. V současné době se však s prosazováním Průmyslu 4.0 klade důraz na participativní styl řízení, v jehož rámci se zapojuje do řízení široké spektrum pracovníků, nejen manažerů. To je umožněno především rostoucí vyšší kvalifikací pracovníků a rovněž robotizací.

 

3. Jak řešíte potřebu převzdělávání (reskillingu) managementu a pracovníků vzhledem k nástupu digitalizace.

Začněme nejprve vymezením pojmu digitalizace. Ten není zatím zcela explicitně definován. Původně byl spojen především s převodem textu a dat z tzv. papírové podoby do digitální. Dnes se ale tento pojem vnímá mnohem šířeji, především ve vazbě na Průmysl 4.0.Jak se digitalizace projevuje, jaké nese jevové stránky? Především je digitalizace spojena s pojmem robota (známe od spisovatele Karla Čapka), kdy práci člověka přebírá robot. Je tedy patrné, že vznikají jak úspory nákladů práce v souvislosti se substitucí člověka robotem, tak i dochází k růstu produktivity práce a celkovému zvýšení její efektivnosti. Tato změna má podstatný vliv také na trh práce, kde zapojení robotů vede nejen k lepšímu využití lidského činitele na sofistikovanější práci, ale je kladen důraz i na jeho flexibilitu. V konečném důsledku to znamená trvalý, systematický tlak na celoživotní vzdělávání podle měnících se nároků plynoucích z vývoje vnějšího prostředí.

 

4. Hlavní rizika naší planety se vztahují k ochraně životního prostředí a udržitelné budoucnosti. Jak je vnímáte a jak na ně reaguje Vaše společnost/instituce?

Jak plyne z otázky, rizika planety byla definována na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Pojmenovaná rizika jsou výsledkem rozsáhlého průzkumu. Z nej jednoznačně plyne, ze v kontextu růži planety hovoříme o udržitelném rozvoji, který je spojen s rizikem přehřátí planety, řešení problémů ekologie, nedostatkem a kvalitou vody, přelidněním planety, migrace, riziko srážky s meziplanetárním tělesem, nebezpečí světové války apod. Vrátíme-li se jen k počtu lidí na planetě, tak je zřejmé, ze populace stále roste. Snad jen pár čísel, Organizace OSN odhaduje, ze kolem roku 2100 by mohla populace dosáhnout až 11 miliard. Nepřehlédněme ale také, že dojde k prodloužení délky dožití v roce 2050 na 77,1 roku ve srovnání s rokem 1990 s délkou 64,2 roku. Tak to je jeden z aspektů, které zásadním způsoben ovlivňují život na planetě. Ochrana životního prostředí a udržitelná budoucnost patří vedle dopravy a školství ke klíčovým problémům na které je soustředěna pozornost nejen na úrovni hl. H. Prahy. Je zde důležitá součinnost nejen s vládou České republiky, ale i na úrovni Evropské unie, ale i USA a Číny. Trvalá spolupráce všech zemi je zárukou úspěšného řešení rizik planety země.

 

5. Váš nejpádnější důvod, proč jste přijal nominaci do soutěže MANAŽER ROKU?

Velmi jsem zvažovala, zda přijmout nominaci do soutěže Manažer roku. Dospěla jsem k rozhodnutí, že ano. Hlavním důvodem bylo, že ve svém profesním životě jsem se dostala na nejvyšší pozici. A pak když jsem se kolem sebe rozhlédla, na vysokých manažerských postech je opravdu málo žen! A to jistě není jen můj pocit. Podívejme se například na dokument “Ženy v politice”, který zpracoval Institut pro politiku a společnost. Ten podrobně dokumentuje zastoupeni žen v politice v 58 zemích světa, kde ženy získaly funkci prezidentky nebo premiérky. ČR mezi nimi není. Zajímavé je i zjištění příčin překážek vstupu žen do politiky, jak je vidí muži. Muži jsou skeptičtí a kritičtí vůči kvótám. Podle mužů se vlastně ženy mají starat o rodinu a podle nich ani nemají ani o politiku zájem. Muži tvrdí, že ženy se neumí v politice ani prosadit. Lze však pozorovat stále větší zapojení žen. Jsem šťastná, že jsem měla příležitost jednak rozšířit počet žen v politice, a zejména pracovat pro hl. m. Prahu na pozici 1. náměstkyně primátorky pro finance a rozpočet, kde jsem měla mohla uplatnit svoje celoživotní zkušenosti. A proč jsem přijala nominaci do soutěže MANAŽER ROKU? Soutěž považuji za velmi prestižní, velmi si vážím nominace a je mi ctí být mezi nominanty.