Odvaha není absence strachu, ale schopnost mu čelit.

Tři otázky pro finalistu soutěže MANAŽER ROKU 2025

1. Vaše účast v soutěži Manažer roku potvrzuje vaši profesní vizi a odvahu vystoupit z komfortní zóny. Co jste v rámci soutěže prezentovali jako nejvýznamnější inovaci nebo manažerský přístup ve vaší firmě?

Za svůj největší manažerský přínos nepovažuji jednu konkrétní inovaci, ale schopnost převádět strategii a dobré nápady do reality. Když jsem přebíral svou oblast v ČSOB Stavební spořitelně, jednou z hlavních výzev byla potřeba modernizace IT prostředí a řady dlouhodobě nastavených procesů. Společně s týmem jsme během několika let digitalizovali většinu klíčových procesů, výrazně posunuli spokojenost obchodní sítě s interními systémy a dokázali dotáhnout i změny, o kterých se předtím roky pouze diskutovalo. Právě to považuji za jednu z nejdůležitějších rolí manažera. Ve velké organizaci většinou není problém v nedostatku dobrých nápadů. Výzvou je vybrat ty správné, vytvořit podmínky pro rozhodnutí a mít dostatek vytrvalosti a odvahy dotáhnout je do konce.

2. Soutěž klade důraz nejen na výkon, ale i na etiku, společenskou odpovědnost a kvalitu leadershipu. Jak tyto hodnoty promítáte do Vašeho týmu či organizace?

V leadershipu se držím jednoduchého pravidla: vždy si říkáme pravdu, ale s respektem. Chci vytvářet prostředí, ve kterém se lidé nebojí přijít s vlastním názorem, zpochybnit moje rozhodnutí ani udělat chyb. Každý člověk je navíc jiný, má jinou motivaci a své vlastní PROČ, proto nevěřím v jeden univerzální způsob vedení lidí.

S rolí leadera je pro mě neoddělitelně spojená také odpovědnost. Když se něco podaří, mají být vidět především lidé, kteří za výsledkem stojí. Když se něco nepovede, musí být leader připravený převzít odpovědnost. Úkolem manažera podle mě není být největší hvězdou v týmu, ale vytvořit prostředí, ve kterém mohou zazářit ostatní.

3. Co pro Vás znamená nominace do prestižní soutěže Manažer roku a jak vnímáte postup mezi finalisty – v letošním roce z mimořádně velkého množství nominovaných a zároveň výjimečných osobností.

Postup mezi 25 finalistů je pro mě obrovským oceněním, zvlášť když vidím, mezi jak zkušenými a úspěšnými osobnostmi českého managementu jsem se ocitl. Ve 29 letech rozhodně nemám pocit, že bych měl na leadership patent nebo že už není co se učit. Právě naopak. Možnost potkat se s lidmi, kteří vedou firmy a týmy mnohem déle než já, vnímám jako jednu z největších hodnot celé soutěže.

Zároveň ale nominaci beru jako potvrzení, že způsob, jakým se snažím vést lidi a prosazovat změny, může fungovat. A ocenění patří i kolegům, se kterými jsem měl možnost poslední roky pracovat, protože manažer může nastavit směr a vytvořit podmínky, ale skutečně velké výsledky nikdy nevznikají jako práce jednoho člověka.