Jan Mareš je ředitelem Střední odborné školy energetické a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy Chomutov. V době covidu jeho škola překonala všechny nástrahy distančního vzdělávání a kvalitně připravila studenty na závěrečnou a maturitní zkoušku. Za prosazování principů společenské odpovědnosti získala v roce 2019 certifikát kvality projektů Erasmus+ VET Mobility Charter. Jan Mareš je také místopředsedou Unie školských asociací ČR CZESHA a předseda Rady energetického a elektrotechnického vzdělávání.

 

Osobní vyznání:

1. Proč myslíte, že byste se měl/a stát Manažerem roku 2020 a co by pro vás tento titul znamenal?

Tomáš Baťa kdysi prohlásil: „Nekladu si žádné meze. Chci dojít co nejdále“. Tento výrok je již dlouhou dobu také mým krédem. Rok 2020 byl pro české školství, a tedy i pro školu, kterou řídím, mimořádný. Školský zákon jednoznačně stanoví, že vzdělávání je veřejnou službou. Veřejnost tedy očekává, že tato služba bude realizována bez ohledu na mimořádné situace a to tak, že bude dosahovat požadované úrovně. Provoz školy bylo potřeba ze dne na den změnit a převést na distanční vzdělávání a zajistit provozní chod v mimořádných podmínkách.  Pokud platí, že nejvýstižnějším pojetím řízení je to, které říká, že „řízení je dosahování výsledků prostřednictvím druhých lidí“, tak toto je důvod, proč bych se měl stát Manažerem roku 2020. Podařilo se mi zvládnout a využít potencionál týmu školy tak, abychom nejen překonali všechny nástrahy distančního vzdělávání, ale také připravili naše absolventy na zdárné ukončení studia závěrečnou a maturitní zkouškou.

Ocenění Manažer roku 2020 by pro mne bylo další motivací v manažerské práci, zejména s ohledem na realizaci principů společenské odpovědnosti (Corporate Social Responsibility – CSR), které jsem do činnosti školy transformoval nejprve systémem kvality ISO 9001:2015 a které byly oceněny v roce 2919 certifikátem kvality projektů Erasmus+ VET Mobility Charter, 2019 1. cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost a 3. místo v Národní cena kvality České republiky program EXCELENCE – Chytré sítě za rok 2020.

Současně vnímám toto případné ocenění jako uznání všech, kteří se podíleli na zvládnutí mimořádných opatření v českém školství v letech 2020 a 2021.

 

2. Jak se vaše firma přizpůsobila pandemii covidu-19? Co konkrétního jste změnili a vylepšili?

Na úvod je dlužnost konstatovat, že zásadní změnu přinesly mimořádná opatření státu v omezení provozu škol. Jsem přesvědčen, na rozdíl od řady jiných, že uzavření škol byl v dané době rozumný a logický krok, jak zabránit rozjezdu epidemie COVID19 v ČR. Právě pojem „uzavření škol“ je ten zásadní v hodnocení toho, jakým způsobem bylo nutné reagovat na pandemii. Škola sice byla tzv. uzavřena, ale jen pro prezenční vyučování. To bylo nahrazeno distančním způsobem vzdělávání. Vzdělávací proces bylo nutné přizpůsobit všem možnostem, jak efektivně se žáky obsah vzdělávání probrat, jak zapojit žáky s nedostatečnou kapacitou v oblasti informačních a komunikačních technologií a jak najít optimální řešení pro distanční vzdělávání v praktickém vyučování.

Celý proces nebyl nový jen pro žáky, ale také pro pedagogické pracovníky. V každém případě koronakrize přinesla celou řadu pozitiv: Žáci a učitelé si vyzkoušeli aktivity, ke kterým by se v rámci běžné výuky přirozenou cestou nedostali. Naučili se ovládat řadu nových nástrojů, naučili se realizovat videokonference, naučili se tvořit vzdělávací obsah (třeba vytvořit online test, sestříhat video, vytvořit animaci), z části učitelů se stali youtubeři a streameři apod. Žáci si uvědomili, jak je důležité být v kontaktu s živým učitelem a spolužáky a jak důležité je prezenční vzdělávání. A třeba i to, že se jim bude po škole stýskat. Vzniklo i ve spolupráci s partnery a zaměstnavateli velké množství dostupného vzdělávacího materiálu obsahu, který půjde využít, přestože nebudou krizová opatření a zavřené školy. A věřím, že si rodiče uvědomili, jak těžká a náročná je práce učitele.

Nicméně jsem také přesvědčen, že je na končené hodnocení pozitiv a negativ příliš brzo. Ze úhlu pohledu vzdělávání nás česká další etapa, kterou lze nazvat jako „návrat k normálu“ s aplikací příkladů dobré praxe a také etapa, ve které je nutné „dohonit“ to, co bylo zameškáno a co může později chybět.

 

3. Kde vidíte Česko v příštích několika letech?

Nechci být prorokem a nechci hodnotit budoucí podobu Česka. Mojí doménou je oblast vzdělávání a školství. Jsem tedy přesvědčen, že obraz Česka bude takový, jaký si namalují budoucí generace, a tedy jak na tu malbu mladé lidi připravíme.

České školství je, podle mého soudu, dobré. Má svého nepřítele ve výrazu lepší. Být lepší než dnes, je tou výzvou a tím obrazem, jak bude Česko za pár let vypadat. Cestou k tomu je „Strategie 2030+“, kterou pojímám jednak jako proměnu zaměřenou na kompetence pro profesní život a jednak na občanský a osobní život.

Nicméně jsem přesvědčen, že musí zůstat zachovány obyčejné lidské vlastnosti. Lidé musí cítit, že jsou důležití, že jsou potřební, že jejich konání bude uznáno a oceněno.