MM: Jaký jste měl pocit, když jste se dozvěděl, že jste postoupil do finále takové prestižní soutěže, jakou je Manažer roku?
J. Sláma: Pocit úžasu. Opravdu do tak prestižní soutěže nominovali právě mě?
P. Sobotka: O soutěži Manažer roku jsem věděl, ale nikdy jsem se do ní dříve nehlásil. Protože mi bylo doporučeno, abych se soutěže zúčastnil, tak jsem to nakonec zkusil. Až když jsem se dozvěděl, že jsem se umístil jako finalista, uvědomil jsem si, že jsem dosáhl na velmi prestižní umístění, a to s vědomím, kolik schopných lidí a manažerů v celé České republice je.
MM: Co bylo podle vás důvodem, že jste byl vybrán mezi tolika, bezesporu také velmi kvalitními, manažery?
J. Sláma: Domnívám se, že hlavní roli sehrál fakt, že jsem ve strojírenské branži známou tváří. V roce 1994 jsem na tuzemský trh přivedl tehdy novou značku zahraničního výrobce měřicí techniky, a poté jsem více než dvě dekády zastával pozici generálního ředitele zastoupení pro ČR a SR a vytvořil z něj největší pobočku této globální společnosti ve střední a východní Evropě.
„Buď šéf a dávej svému týmu pevné body. V každé skupině je jeden zodpovědný, říkejme mu šéf, který ukazuje ostatním cestu,“ tvrdí Josef Sláma. (Zdroj: WHP Technik)
P. Sobotka: To přesně nevím. To by musela říci porota, která ty nejlepší vybírala. Osobně si myslím, že svou roli mohla hrát skutečnost, že je za mnou vidět dlouholetá profesní a cílevědomá pracovní dráha. Hlavní roli vždy vedle profesních dovedností měla odpovědnost. Odpovědnost k produktu, odpovědnost ke spolupracovníkům, odpovědnost k zákazníkům a odpovědnost ke státu a dodržování pravidel.
MM: Které zásady při řízení lidí by podle vás měl uplatňovat člověk, který chce být skutečně dobrým manažerem? A naopak, čeho by se měl vyvarovat?
J. Sláma: Buď šéf a dávej svému týmu pevné body. V každé skupině je jeden zodpovědný, říkejme mu šéf, který ukazuje ostatním cestu. Dovolte mi příměr ke psí smečce. V každé psí smečce existuje šéf, který určuje, kdy a kde se bude lovit, kdy jíst, kdy odpočívat a kdy si hrát. Tento vůdce nemusí být nutně největší, nejrychlejší nebo nejchytřejší ze všech. Smečku vede jedinec, který ostatním dokáže zajistit klid a bezpečí k jejímu fungování a který vytváří takové prostředí, v němž se každý může uplatnit tak, jak to odpovídá jeho přirozenosti.
P. Sobotka: Práce s lidmi není lehká, ale je zajímavá a motivující. Ve firmě člověk v pozici manažera nepracuje sám, ale se spolupracovníky. Nepracuje jen pro sebe a na sebe, ale stará se, aby pro ostatní udělal maximum. Manažer nikdy nesmí svému týmu lhát. V tom případě by byl „boj“ prohraný. Člověk nesmí kázat vodu a sám pít víno. Tak to prostě je.
„Už i u Bati museli budoucí manažeři projít nejdříve praxí. Baťa také říkal: ‚Inženýr je tehdy, až student úspěšně dostuduje, potom se postaví k výrobnímu pásu na boty a vydělá si více než dělník. Potom je teprve inženýr!’“ říká Pavel Sobotka. (Zdroj: Frentech Aerospace)
MM: Dá se práce manažera naučit, nebo je to spíše otázka určitého souboru vrozených vlastností?
J. Sláma: V genech to určitě nebude. Naučit se můžete cokoliv. Být manažerem jistě, být lídrem možná. Vždy do toho ale musíte vložit kus svého já, jinak vám to ostatní lidé v týmu nebudou věřit.
P. Sobotka: Osobně si myslím, že se dá hodně naučit. Už i u Bati museli budoucí manažeři projít nejdříve praxí. Baťa také říkal: „Inženýr je tehdy, až student úspěšně dostuduje, potom se postaví k výrobnímu pásu na boty a vydělá si více než dělník. Potom je teprve inženýr!“ A tak by to mělo být. Efektivita je důležitá! Já jsem měl před mnoha lety v Tesle Brno přezdívku Baťa, i když jsem pracoval v modrákách.
MM: Co vám dala soutěž Manažer roku a jak ji hodnotíte očima úspěšného soutěžícího?
J. Sláma: Soutěž mi přinesla úžasnou příležitost k zamyšlení. Účastníci musí předložit množství podkladů o sobě a svém manažerském stylu. Díky soutěži jsem musel zformulovat myšlenky, které nosím dlouhou dobu zasuté někde v mysli.
Účast v této soutěži je nepochybně ctí pro každého nominovaného a já si obrovsky vážím lidí, kteří ji organizují, i účastníků, mezi kterými jsem se cítil v tom nejlepším slova smyslu jako ve vynikající společnosti.
P. Sobotka: Asi jsem si uvědomil, že to vše, co jsem dělal, jaké jsem si vytyčil cíle, jsem nedělal zbytečně a úplně špatně. Jasně, mnoha chyb jsem se dopustil. Je čestné je přiznat, ale vzápětí je nutné je napravit. Umístění mezi finalisty soutěže Manažer roku mě posílilo a povzbudilo pro další práci.
